Vzdělanostní společnost?, Jan Keller, Lubor Tvrdý, 2008

První část knihy je teoretická a vychází především z francouzských autorů, výzkumů. Zjevnou snahou je podívat se podrobněji na jednoduše přijímaný předpoklad, že vyšší vzdělanost společnosti přinese společnosti samá pozitiva. Na zemích, které prošly masifikací vysokoškolského vzdělání už před desítkami let, je ukázáno, že je věc mnohem složitější. Druhá část je pak vztažena k České republice, především k uplatnění na trhu práce v závislosti na různých faktorech (nejen vzdělání). Očekával bych ještě více konkrétních statistik, čísel, rozvinutí interpretací. Autoři se i v této části drželi spíše v rovině teorií (mnohdy v zahraničí existujících a rozvíjených už padesát let) a tyto teorie konfrontovali s českou realitou. Určitě by bylo zajímavé vědět, jak se situace v ČR změnila (kniha je z roku 2008), například v souvislosti se současnou téměř nulovou nezaměstnaností. Každopádně kniha více otázek otevírá, než zodpovídá, řada témat by zasloužila další rozpracování.

Poznámky pro další použití:

  • Tři fáze vývoje školství:
    • Chrám vědění – instituce dostupná jen úzké elitě.
    • Výtah, s jehož pomocí se měly široké vrstvy obyvatel dostat sociálně o několik pater výš – v blahobytu žijící střední vrstva.
    • Pojišťovna – vzdělání už negarantuje vzestup, ale chrání před sociálními riziky.
  • Ambivalentní vědění
    • Od samého počátku je ve vzdělávání přítomen prvek konformity a ztotožnění se s poměry, stejně tak ale také potence pro rozvoj kritického myšlení a schopnost odstupu vůči vládnoucímu řádu.
  • Nové cesty nerovnosti
    • Náskok vyšších vrstev – v obsazování pozic i přístupu k nejvyšším stupňům vzdělání
    • Diferenciace studijních drah – na prestižních školách je vyšší zastoupení potomků z vyšších vrstev
    • Vzdělávání jako placebo – oddalování nástupu na trh práce
    • Pokles váhy diplomu – se stejným diplomem jsou k nalezení zaměstnání potřeba ještě rodinné či přátelské vztahy
  • Údaje z výzkumu Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti v České republice
  • Seberealizační x pragmatický faktor motivace ke studiu
    • Seberealizační je vyšší u mužů, roste se vzděláním
  • Další statistiky
    • postoj k podnikání
    • postoj k změně zaměstnavatele
    • postoj k změně oboru
    • postoj k dojíždění do práce
    • pocit překvalifikovanosti
    • postoj k dalšímu vzdělávání
  • Způsoby získání zaměstnání
    • Sociální síť a sociální kanál
    • Sítě protekce a sítě záchrany
  • Jestliže si pod dobrou prací představujeme takovou práci, kdy ten, kdo ji vykonává, téměř není ohrožen nezaměstnaností, pobírá nadprůměrný příjem  a má určitý prostor pro autonomii, pak takovou práci u nás mají šanci sehnat dva ze tří vysokoškoláků, ale jen jeden z pěti lidí s maturitou a pouze jeden z dvaceti lidí s nejnižším vzděláním.
  • Společnost výkonu x společnost osvědčení
  • Tlak sociálně politický klade důraz na potřebu širokého zmasovění vzdělání, zadání ekonomické na jeho špičkovou specializaci.

Více o knize na cbdb.cz